Výživa štěněte

Jsem odpůrkyně granulí, tento článek je pro ty, kteří se ještě neodhodlali krmit masem.

Jak vybrat kvalitní krmivo - granule pro štěňata velkých plemen psů

Jsem zastáncem velmi známého a pravdivého výroku, že pořizovací cena štěněte je ta nejmenší investice, kterou můžeme do psa dát.

Důležité je odpovědět si, kolik jsme ochotní měsíčně do výživy psa investovat. Pokud si odpovíte, že budete krmit krmivem za 200 Kč ze supermarketu, je lepší si psa vůbec nepořizovat. Předejdete tak zbytečnému zklamání a vysokým výdajům za veterinární péči. Pokud uvažujete o celé smečce psů, platí to dvojnásobně.

Chce-li se krmivo tvářit jako superprémiové, nemělo by být na prvním místě uvedeno obilí (snad s výjimkou krmiva light, senior).

To znamená, že na prvním místě bychom měli nalézt deklaraci typu kuřecí moučka, rybí moučka, jehněčí moučka. V žádném případě bychom tam neměli nalézt: vedlejší produkty živočišného původu, masové deriváty a podobně. Krmiva s takovýmto složením bych řadila v lepším případě mezi prémiová. Samozřejmě by této nižší kvalitě měla odpovídat i výrazně nižší cena.

Podezřelým může být i označení, ze kterého nabudete dojmu, že v každé granuli je skryto nejméně celé kuře. Tyto české překlady bývají většinou básnickým překladem označení uvedeného v angličtině.

Suroviny na etiketě by měly být řazeny za sebou v sestupném pořadí. To znamená, že na prvním místě je surovina, které je v krmivu obsaženo nejvíce, na druhém místě ta surovina, které je druhé nejvíce atd. Na druhém či dalším místě se mohou objevit obiloviny. I ty by měly být jednoznačně deklarovány. Pro lepší názornost uvedu některé, např. pšenice, rýže, kukuřice, ječmen, oves atd. Za zamlženou deklaraci je možno považovat označení: vedlejší produkty rostlinného původu, obiloviny, rostlinné deriváty apod. Argumentace, že výrobce neuvádí konkrétní složení, protože je to výrobní tajemství, zde neobstojí. Označení obiloviny vlastně výrobci může umožnit i to, že se ve výrobě použijí jakékoliv obiloviny, v řadě případů ty nejlevnější, které se na trhu dostanou sehnat.

Jelikož pes není vegetarián, ale masožravec, není zajisté žádným tajemstvím, že živočišné tuky jsou pro psa daleko prospěšnější a užitečnější než-li tuky rostlinné. I tento argument jednoznačně podporuje to, co jsem konstatovala již úvodem. Není totiž důležité množství proteinů a tuků, ale kvalita vstupních surovin.

Problémem, se kterým si laik už tak snadno neporadí, jsou alergeny. Některá krmiva jich obsahují více, některá méně. Z těch, které se v krmivech vyskytují, bych alespoň některé vyjmenovala. Patří mezi ně sója, chemické konzervanty, vajíčka, mléko, pšeničný lepek, potravinářské barviva atd. Pro zdravého psa to nemusí být nepřekonatelný problém. Pro citlivé psy mnohdy stačí i velice malé koncentrace a může vzniknout velký problém. Nejlepší způsob, jak se alergiím vyhnout, je zvolit krmivo, které obsahuje alergenů co nejméně.

Při výběru krmiva byste se měli rozhodovat podle výše uvedených kritérií. Musíte počítat, že cena kvalitního krmiva bude vyšší, ale nemusí být přemrštěná. Cenu samozřejmě ovlivňuje kromě kvality výrobku i reklama. Je jasné, že i tu musí vždy někdo zaplatit. No asi to zřejmě nebude nikdo jiný než zákazník. Takže i zde funguje určitá úměra ve vztahu kvalita a cena. Drahé totiž může být i méně kvalitní krmivo s velkou a bombastickou reklamou.

       Předpokládaná cena za krmivo pro psa vás automaticky nasměruje do kategorie prémiových, superprémiových či ultraprémiových krmiv. Vypustíme-li z užšího výběru ta krmiva, která mají bombastickou reklamu a ta, která nabízejí velké nadnárodní řetězce, výběr se vám velice zúží. Na pytli krmiva ze zadní strany si najděte předepsané nutriční údaje a zejména pak složení. Dalším údajem, který na pytli najdeme, je údaj o dávkování a tady je kámen úrazu. Pozor na popletení dekagramů a gramů, potom trojnásobek krmné dávky pejskovi opravdu nestačí a dojde k podvýživě, což je velmi nebezpečné. Opačným extrémem je, že štěně nedostává svoji krmnou dávku rozdělenou na tři díly, ale dostává celodenní krmnou dávku třikrát za den! Majitelé se pak diví, že pejsek nechce žrát a má průjem, i když oni přece krmí podle návodu.

Růst štěněte bývá z počátku překotný. Zatímco dospělé psy s normální aktivitou krmíme zhruba 100 g krmiva na 10 kg váhy psa, u štěňat to bývá 200 až 400 g na 10 kg váhy štěněte. Dá se říci, že štěně do své obvyklé krmné dávky v dospělosti dorůstá. To, na co musíme dát velký pozor, je jakýkoliv průjem, který by štěňátko odvodnil. Zjistíme-li, že trus štěněte ztrácí tvar a je kupovitý, je velmi pravděpodobné, že je štěně překrmováno. Obvykle stačí snížení krmné dávky a trus se upraví. Pro optimální výživu štěněte a jeho dobrou funkci střev bych doporučila krmit granulemi s vyšším obsahem vlákniny.

Metabolismus každého psa je velice individuální a tak i dva psi stejného plemene, věku a váhy mohou mít odlišnou denní spotřebu krmiva. Jedině vy jako majitelé jste ti, kdo můžou přesně stanovit a korigovat krmnou dávku vašeho štěněte tak, aby nebylo podvyživené, ale ani překrmované. Na krmnou dávku má také vliv míra aktivity, které je štěně vystaveno. Temperamentní a hyperaktivní jedinec spálí mnohem více kalorií než pejsek, který se celý den válí doma na gauči nebo jen občas vyjde na krátkou procházku. V neposlední řadě mají na celkovou krmnou dávku vliv i klimatické podmínky a míra stresu, kterému je štěně vystaveno. velkým plemenům není vhodné podávat krmiva s vysokým obsahem proteinů a tuků.

Jedním z indikátorů zdraví je sledovat to, co z pejska při venčení padá. Je-li stolice pevná a tvarovaná, je vše v pořádku. Produkování většího množství řidšího trusu nám nasvědčuje, že je pejsek zřejmě překrmován. Mnohdy stačí snížit krmnou dávku a situace se stabilizuje.

Zvažte si svého pejska a při stanovení krmné dávky vycházejte z údajů o dávkování na obalu, ale berte tento údaj opravdu jako orientační. Průběžně pejska kontrolujte, jestli je jeho růst rovnoměrný nebo překotný, jestli přibírá málo nebo moc a vždy sledujte, co z něho padá. Svým citem pak musíte krmnou dávku přizpůsobit potřebám vašeho štěněte.

Každý kdo si pořídí psa, by si měl uvědomit, že pořizovací cena je opravdu ten nejmenší náklad, který se psem má. Nemám-li na to, abych mohla opravdu slušně nakrmit velkého psa, tak si raději pořídím středního nebo malého. Mám-li doma psů hodně, pak bych měla zvážit co je lepší, jestli krmit hodně psů špatně nebo raději menší množství psů či jen jednoho dobře.